Možná nás zachrání všemocná a všude
rostoucí kopřiva? Poustevník Milarepa se prý ve své jeskyni v horách
živil jenom kopřivami. Panika se šíří díky rychlosti médií skutečně jako virus
a STRACH je tím největším jedem. Nevěřila jsem svým očím při včerejším nákupu v obřím
Tesku při pohledu na prázdné regály, kde byly dřív konzervy, mouka a těstoviny.
Začalo nám postní období, na které dnes málokdo v dobách blahobytu
vzpomene. Jak to dělali naši chudší předkové, když žádné supermarkety neměli?
V postním období jedli skromněji a maso měli až na Velikonoce, obvykle se
mimo půst jedlo stejně jen 1x týdně o nedělích a jinak podle lidových písní:
hrách a kroupy, to je hloupý, to my jíme každej den, ale vdolky (boháči i maso)
jenom jednou za tejden…V období půstu se jedly místo masa právě luštěniny,
obiloviny (vždy předem namočené) a to i naklíčené (pučálka z hrachu),
potřebné bílkoviny získávali ze semen – obilí, luštěnin a ořechů. Stejně jako
v Indii a v ostatních vegetariánsky se stravujících kulturách. Dnes
ráno už jsem venku viděla rašící kopřivy, divokou pažitku, ptačinec žabinec a
sedmikrásky trhám celoročně. Semínka klíčíme ve třípatrovém klíčidle abychom
měli dostatek živých vitamínů a minerálů, které ani zdaleka dovážená a stříkaná
zelenina z Teska mít nemůže. K prevenci a léčbě chřipek se doporučuje
vitamín C, kromě lékárny ho najdeme všude kolem na šípkových keřích skoro celou
zimu. Velmi příjemnou formou léčby je šípkový burčák, který nám kromě vitamínů
a železa dodá i prospěšné bakterie díky fermentaci. Jde vyrobit ze šípků
čerstvých na podzim, nebo sušených v zimě nebo i těch změklých namrzlých,
které venku najdeme teď.
Bublinkový
šípkový burčák: zralé nejlépe přemrzlé omyté celé šípky 300 – 400g rozmixujeme
v trošce vody ponorným mixérem ve 3 litrové sklenici. Pak rozpustíme 200g
cukru v trošce vody v druhé nádobě a dolijeme 2 litry vody a přidáme
do velké sklenice. Necháme přikryté talířkem vykvasit v pokojové teplotě.
Denně 2x promícháme a až začne obsah bublinkovat, můžeme už ochutnávat burčák. Přecedíme
přes husté sítko do menších skleněných lahví s volně uzavřeným víčkem.
Zchlazením v lednici se proces kvašení zpomalí, ale nezastaví a burčáky
mohou být velmi výbušné…neprotřepávát! Užíváme po malých skleničkách, ne však
v těhotenství či při kojení a dětem od 6 let nabízíme jen 1 malou
skleničku denně. Vhodné při rekonvalescenci po nemoci, antibiotikách a
chudokrevnosti k doplnění železa, vitamínů a hodných bakterií pro dobrou
imunitu. (Podobně lze použít rakytník z mrazáku či na podzim i trnky a
dřín, které ale nemixujeme jen pomačkáme, mají moc velké pecky)
Nebojme se proto prázdných regálů
ani období, kdy možná přijdeme o svůj „samozřejmý“ blahobyt. Vždyť příroda nám
sama nabízí vše potřebné! Kdo má doma moje 2 knihy Bylinky pro děti a maminky
nemusí se bát, že by trpěl hlady nebo nenašel přírodní lék na běžné neduhy…
Kromě přednášek a seminářů je možnost domluvit poznávací a
ochutnávací botanické vycházky na přání ve vašem okolí nejlépe kolem Prahy,
v květnu i na kolem Brna a Vyškova. Termíny je třeba domluvit
s nejméně měsíčním předstihem. Letošní první jarní vycházka bude v rámci cyklu Živelné ženy na Zadní Kopanině 19.4. a další veřejná vycházka bude na Petříně 23.4. 16 - 19h - pozvánku najdete vpravo v kalendáři akcí.
